Nebudu to tady nějak široce obkecávat, když to za mě udělali již mnozí na profesionálních stránkách a hned zprvu přiznám, že tenhle příspěvek do blogu vznikl jenom proto, že jsem náhodně browsením po různých "blozích"narazil na velice zábavné fotografie, a tak jsem si řekl, že by bylo docela dobré najít k tomu nějaké téma, aby se mohli pobavit i ostatní a já porušit všechna možná a i, no to ale spíše, nemožná autorská práva. Dokument Super Size Me režiséra, scénáristy (ano, už i dokumenty mají scénář) a hlavního protagonisty a evidentně i producenta Morgana Spurlocka, který byl za svou snahu udělat ze sebe tlusté prase a poukázat tak na to, že Američané to dělají dobrovolně a možná i nevědomky (jaká to novinka, otevřel mi oči!), nominován na Oscara v dokumentární sekci, je dokument "michaelmoorovského typu/stˇihu". Morgan zde má předem danou tezi o tom, že McDonald je zlý a jme se to dokázat na vlastním těle, i když sám moc běžný Američan není, protože má přítelkyni, stabilní a údajně i dobře placenou práci a denně chodívá běhet, ovšem to všechno ho uspokojovalo jenom do doby, než se rozhodl vztyčit prostředníček jednomu velkému konglomerátu a stravovat se tam denně, do měsíce snśit vše, co mají na svém menu a ukázat divákovi výsledky, ač si je vědom toho, že to není moc objektivní, protože to, co snědl on za měsíc, většina sní za 8 let. 
Pokud si pod snad v této mediální době již pojmem "dokument michaelmooreovského střihu" představujete dokument s vtipnými vsuvkami, zábavnými animacemi, hezky zvolenou, dobře poslouchatelnou a ironickou hudbu k dané scéně a opravdu investigativního dokumentaristu, který obrací kameru sám proti sobě, představujete si to velice dobře, protože přesně tak jsem to myslel. Spurlockovi je nutné přiznat k dobru, že není tak demagogický jako sám Moore a nesnaží se tak lacině s divákem manipulovat a podsouvat mu záměrně scestná fatka, dokonce se snaží o vyslechnutí obou stran, ač ta druhá mu neodpovídá, a nebojí se ani docela detailně na kameru ukázat, jak se mu udělalo z velké porce špatně a pozvracel se z ní. Vůbec druhá polovina filmu má vcelku tempo a několik skutečně dobrých nápadů, kde za povšimnutí stojí hlavně ten, kdy Spurlock jde do školy pro problémové děti, které jí zdravě a na základě toho nezlobí, přičemž rozpočet není nijak větší než pro školy normální, což vede minimálně k zamyšlení... třeba kdo je tu sbmisivní a kdo dominantní, jinými slovy "kdo je mamka a kdo taťka", viz následující foto...
Přesto jsou jeho některé metody, řekněme to otevřeně, poněkud diskutabilní, hlavně ve scénách, když dětem ukazuje fotky prezidentů a v tom jim ukáže Ronalda, maskota toho mastného občerstvení, kterého samozřejmě hned poznají. Na druhou stranu je velcie zajímavá pasáž, kdy se věnuje médiím a poukazuje na to, jak to má vedení všechno hezky promyšlené a staví své pobočky poblíž dětských hřišť, přibaluje hračky do svých tukem nasáklých výrobků, kterým děti jednoduše nemohou odolat, a kolik reklamy zabírá v televizi ta na nezdravá jídla a vůbec jak je to vše sofistikované. Samozřejmě, že celou dobu staví na skutečných faktech, případu dvou holek, které se rozhodly obžalovat Mcdonald, protože jsou moc tlusté jednoduše proto, že tam žraly (z čeho jsou ale tak blbé, že by žraly místo docházení do školy?). V závěru sice tvrdí, že to byla i jejich chyba a nemusely tam jíst, přičemž díky tomu vyznívá jeho výpověď naštvaného bílého muže o něco akceptovatelněji než Mooreův poslední pamflet Fahrenheit 9/11, jenom se nemůžu zbavit toho pocitu, že již se dokumenty nehodnotí ze stránky vkladu autora co do pořízenyćh materiálů a záznamů či výpovědní hodnoty, ale dle toho, jak moc dobře jsou profesionálně zvládnuté po technické a filmařské stránce. Takže je jen na Vás, jestli je to dobře, nebo není, ale věřte, že pobavit se pobavíte a možná snad i na delší dobu budete chodit kolem toho viníka tloustnutí obloukem, i když jsou v dnešní době jiná, sice brutálnější, ale o to zábavnější řešení, jak to někomu "tam nahoře" dát vědět, viz následující foto...
P.S.: Na základě tohoto dokumentu se rozhodl český člověk jíst jeden měsíc to, co většina Čechů jí a pije, typicky české jídlo a pivo denně a sice nevím, jak to dopadlo, ale upřímně je mi tento pokus, nazvaný Super Špek Me, naprosto ukradnutý, protože nemám rád laciné nápodoby či participování na úspěchu, který je dávno passé už proto, že rychlost našeho distributora je opravdu k posrání...
Žádné komentáře:
Okomentovat