MONSTRUM, VYNOŘUJÍCÍ SE Z MLHY: "Do you think it's another terrorist attack?"

Ze země se vynořuje obří cizí organismus na třech nohách, který vydává hrozitánské kovové zvuky a zasahuje lidi paprskem, kvůli kterému z nich zbude jenom prach. Člověk, který to vše natáčí, je zasažen také, zůstane z něj pouze prach, a chvíli dění – šok a paniku – sledujeme skrz hledáček oné kamery, spadlé na silnici.

Na ulici dopadá po několika zasažení budov hlava Sochy svobody, což si ostatní dokumentují focením, natáčením kamerou či za pomocí mobilů, načež je slyšet strašlivý řev a postavy utíkají do obchodu. K tomu se blíží onen hluk a vidíme letící střepy z prasklých oken, před nimiž padne na podlahu kamerou dokumentující postava, dění sledujeme celou dobu přes tuto kameru.

Starý pán, celý od krve, běží do malého krámku s jídlem a přitom křičí, že něco v mlze zabilo jeho kamaráda, že v ní něco je. Všichni jsou zděšení a neumí si nastalou situaci vysvětlit, jen jeden odvážlivec se rozhodne vydat do auta, ale slyšíme jenom křik, protože ho mlha dostihla.





Tři události, popisy filmových scén, které se zdají natolik neskutečné, přestože vychází z nedávné a pro mnohé nepřekonané události, z útoku na Světové obchodní centrum 11. září 2001. Určitě jste poznali, že první náleží Spielbergově VÁLCE SVĚTŮ, druhá MONSTRU Matta Reevese a producenta J.J.Abramse a třetí Darabontově adaptaci Kinga HUSTÉ MLZE. Tyto filmy zpřítomňují vytěsněné a nutí modelového diváka znovu prožit ono osudné datum, jako tomu bylo v případě LETU ČÍSLO 93 Paula Greengrasse, a ukazují, nakolik nás pohlcuje a jsme pohlceni strachem a panikou, musíme čelit a vypořádat se s nepředstavitel-ným.

V následujícím textu se hodlám zabývat jenom dvěma výše jmenovaným, aktuálnímu MONSTRU A HUSTÉ MLZE, které sdílejí pouze vnějškovou podobu: v rámci „podřadné-ho“ žánru vypovídají o skutečné situaci, podoba monster je až zarážející, nemluvě o tom, že ty hlavní potvory plivou či vypouštějí menší pavouky a přestože se pracuje s žánrovými proprietami, cílem je za co nejmenší rozpočet (HUSTÁ MLHA kolem 18 milionů a MONSTRUM kolem 20-25 milionů dolarů) a za pomocí uvěřitelných triků a důmyslné práce se zvukovými efekty docílit toho, že tohle se skutečně děje anebo může dít.

Veškerá podobnost ale výše zmíněným končí, kromě povrchního porovnání bychom s tímhle přístupem došli tak maximálně k tomu, že oba filmy mají tendenci přepisovat svou žánrovou minulosti, aby se tak osamostatnily, a fikční filmové světy nejsou vzdálené tomu našemu, protože se v nich lidé baví o autech či knize knih anebo komikových postavách. Jenže zatímco v HUSTÉ MLZE se ocitáme na maloměstě a sledujeme skupinku postav nižší, maximálně střední vrstvy, v MONSTRU se ocitáme ve velkoměstě, které nám efektivně bez atrakcí předvede zničení Manhattanu, a sledujeme celou dobu yuppíka.





MONSTRUM rezignuje na jakoukoliv psychologii postav, nejde o myšlenku, ale o prožitek, v celém 84minutovém filmu (z toho dobrých 8 jsou titulky) tvoří adrenalinová akce celou hodinu stopáže. MLHA se výhradně soustředí na psychologii charakterů, jež jsou nositeli jednotlivých tezí (aniž by byli výrazně tezovití) a je nutné u ní myslet, v celém víc jak dvouhodinovém filmu je čisté akce cca. 10-15 minut. Abrams prohlásil, že chtěl natočit film, který by dopřál Americe aspoň nějaké to monstrum, protože mu King Kong přijde moc roztomilý, zato Darabont plánuje vydat na DVD svůj snímek v černobílé verzi, aby se tak co nejvíc přiblížil monster-filmům 50. let.

Zábavné je sledovat v obou filmech narážky, prostřednictvím nichž se buď film přiřazuje k jinému anebo se vůči němu výrazně vyhrazuje. Hlavní „hrdina“ MLHY, malíř plakátů, má ve svém pokoji-pracovně na začátku filmu „plakát“ k VĚCI Johna Carpentera, MONSTRUM je plné téměř nepostřehnutelných ukázek z KING KONGa či THEM, která „náhodou“ běží v televizi, a stejnou „náhodou“ titulní postava jede do Japonska, země GODZILLY. Přestože oba filmy končí značně depresivně a přestože je dění podáváno skupinkou lidí „uvězněných“ v obchodě/na Manhattanu bez významnějších odskoků k bojujícím vojákům či vědcům zkoumajícím monstra v laboratořích, jejich přistup k žánru je zcela odlišný.

MONSTRUM je natolik progresivní záležitostí, že se musí adaptovat na žánrové požadavky diváků, aby se jeho jedinečnost osamostatnila a film stál sám o sobě. Zato HUSTÁ MLHA na požadavky sci-fi/katastrofických filmů a i horrorů rezignuje, nedostáváme spektákl, ale komorní podívanou, která žánrové nároky splňuje jenom ve chytře dávkovaných chvílích jako útok na obchod, odchod z něj a střetnutí s „pavouky“ či závěr jako takový.

MONSTRUM servíruje všechno, co jsme si spojili s katastrofickými filmy a monster-podívanými, v nichž něco útočí na naši Zem, nehledě na to, zda-li se jedná o živel či mimozemšťany anebo jiná stvoření: nejdříve jsme seznámeni s ústředními představiteli, kteří prožívají milostné trable, a následně po příchodu monstra se prostřednictvím televizích reportáží dozvídáme něco o převrženém tankeru, načež je zničena památka (Socha svobody, jak příhodné!) a jde o přežití jednotlivce, kdy ve skupině každý musí čelit ztrátě, aby to celé skončilo upřímným vyznáním lásky.





Konce obou filmů, z nichž MLHA je postavena na atmosferické písni Dead Can Dance a MONSTRUM na posílených zvukových efektech, nás učí vyrovnávat se s vlastní smrtí, která v případě napadení může přijít, či s pocitem viny, který budeme muset nést, když kvůli nám někdo zemře. Vyčítat tak těmto dvěma žánrovým podívaným, že téma 9/11 je vykořisťované je vzhledem k filmové minulosti nesmyslné (i GODZILLA, v které se proháněl chlápek v obleku, byla o strachu z atomových válek); tvrdit něco o „(celo)společenskému tramatu, z kterého je dělán spektákl“ asi víc mimo už vzhledem ke koncům obou podívaných nemůže být. Pokud nám MONSTRUM něco říká, je to: "Ani láska nedovoluje přežít," a HUSTÁ MLHA dodává: "Vše je ničeno a bude zničeno vyznáním a vládou."

Jedna z postav MONSTRA se jmenuje "Hud" a ve filmu je fórek, kdy je jeho jménu špatně porozuměno a "Hud" je zaměněno za "Hug" (obejmutí). Jak by řekl moderátor udílení výročních Oscarů, "This country needs a realy big hug."