Po roce od dob uvedení v českých kinech a po víc jak půlroce od uvedení ve slovenských kinech se k nám na DVD v jednodiskové podobě konečně dostává prostřední část volné trilogie pomsty korejského bývalého kritika a teoretika i filozofa, současného režiséra na vrcholku tvůrčích sil Chan-wook Parka.
FILM: Oldboy si na svých bedrech nese zaslouženou pověst filmu, který je naprosto dokonalý a který způsobil všeobecný boom zájmu o asijské filmy u nás, přesto se to ale většinou v různých periodikách vždy stočí k tomu, že si Park Chan-wook s sebou odnesl na festivalu v Cannes v roce 2004 Velkou cenu poroty z rukou samotného Quentina Tarantina, který o filmu prohlásil, že je "tarantinovštější než cokoliv, co kdy sám natočil", a k vyjmenovávání jednotlivých nezapomenutelných scén (pojídání chobotnice, dlouhá, v jednom záběru snímaná scéna souboje s protivníky s kladívkem v ruce apod.). Výše zmíněné sice může sloužit jako vějička pro diváka, který se s filmem, zvlášť tím jihokorejským, teprve seznamuje, na druhou stranu Oldboy rozhodně není ten typ filmu, u kterého se dá vyjmenovat několik geniálních scén, protože pro jejich docenění je nutné zhlédnout celý film. Oldboy-film je dokonale promazaný hodinový strojek, který odpočítává "hlavnímu hrdinovi" O Dä-suovi jeho 5 dní na to, aby zjistil, proč byl uvězněn na 15 let - a jeho režisér Chan-wook Park je mistr hodinář, který každý šroubek ve strojku utáhne tak, aby nejen postavy, ale i diváka dostal tam, kam chce on.
V perexu jsem zmínil, že se Park Chan-wook živil jako kritik a mj. vystudoval filozofii, Oldboye tak lze vzhledem k jeho eklektizmu a velice svéráznému i černohumornému užití vážné hudby v těch nejbrutálnějších pasážích vnímat jako vyjednání diskurzu mezi klasickým způsobem vyprávění a tím postmoderním. Film o tom, že pomsta dehumanizuje hlavně svého vykonavatele, lze tak na jedné straně prožít jako perfektní cinefilský orgasmus díky fincherovským kamerovým záběrům a leoneovským nasnímáním několika scén spolu s působivou změnou hloubky ostrosti a tarantinovskému způsobu narace na jedné straně, ale lze ho i s potěšením na straně druhé teoreticky zkoumat, vykládat ze sémiotického, psychoanalytického (mravenci jsou ve filmu vysvětleni, vysvětlí mi ale někdo toho psa?) i autorského hlediska. Tím se zážitek z filmu neutlumuje, ale naopak ještě umocňuje.
Hlavní hrdina O Dä-su je uvězněn na 15 let do vězení, v kterém mu dělá společnost pouze televize, z níž se učí vše potřebné, ale po jeho propuštění si sám klade několikrát otázku, jestli je schopný se naučit používat teoretické znalosti v praxi. V jeho pozici si můžeme jednoduše představit samotného režiséra filmu, který své teoretické základy užívá v praxi s mistrovstvím sobě vlastní, bez zajímavosti určitě není taky fakt, že je zde užita figura nespolehlivého vyprávěče, jímž je ale O Dä-su starší o zkušenosti a peripetie, které my jako diváci teprve sledujeme. Příznačné také je, že na rozdíl od zbylých dvou dílů - Sympathy for Mr. Vengeance a Sympathy for Lady Vengeance - nefiguruje v názvu filmu slovíčko "sympatie": tu k Dä-suovi pociťujeme čistě z toho důvodu, že je nám příběh vyprávěn z jeho pohledu, i když po čas filmu projde tolika proměnami, až k němu sympatii postupně ztrácíme a zbude nám pouze soucit. (A úžas nad neopakovatelným hereckým výkonem Choi Min-shika, z nějž sálá charisma srovnatelné snad jen s Robertem De Nirem).
Oldboy je velice rafinovaně vystavěný film, který neustále klame tělem a v kterém jsme neustále upozorňování na neskutečnost fikce, jíž v závěru podlehneme stejně jako O Dä-su hypnóze. Viditelně digitální nůž v zádech při legendárním souboji kladívko vs. ocelové tyče a nože nás upozorňuje na to, že se díváme na žánrově nezařaditelnou scénu ala videohra, přesto ale rádi podlehneme díky neskutečně návykové hudbě, jež se z roviny mimofilmové, v které plní čistě dramatický prvek, přesune přímo do roviny filmové, když jí poslouchají postavy příběhu. Navíc se rádi utápíme ve změti textu, který je důmyslným způsobem kladen na sebe tak, že zprvu sledujeme velice zábavný sociálně a politicky kritický komentář v montechristovském balením s mírnými odskoky ke kafkovským vizím, který se následně změní spolu s perspektivou nahlížení do umné variace na příběh o osudu frankensteinovského monstra, abychom se dočkali nezapomenutelného a rafinovaného rozuzlení s nádechem antických tragédií shakespearovského kalibru. Jednoduše řečeno, Oldboy je film, ve kterém má všechno své místo a který je navíc neskutečně uvědomělý a každý divák si v něm může najít to své (záleží od přístupu, který zvolí). Kinematografický zázrak, nad kterým zůstává rozum stát a v kterém je forma podřízena chytrému nápadu (pocházejícímu z asijského manga komiksu). "Směj se a svět se bude smát s tebou, plač a budeš plakat sám."
DVD: Distribuční společnost Filmhouse se zaměřuje na filmy, které "propadly sítem naší distribuce, přesto ale stojí za pozornost" a i když na svých oficiálních stránkách uvádějí, že jim jde převážně o výběr kvalitních filmů nejen amerických, ale i evropských a asijských, asijská kinematografie u nich naštěstí převažuje (jsou mj. zodpovědní za vydání 9 "Kurosawovek" u nás a plánuje se i vydání 6 "Kitanovek"). Na jedné straně může být divák rád, že se díky domluvě Filmhouse s Artcamem konečně dočkal Oldboye i na DVD, na té druhé je ale smutné, že i přes nespornou obrazovou a zvukovou kvalitu spolu s bezchybnou lokalizací jsme se vyjma několika upoutávek nedočkali žádných bonusových materiálů. (Přitom na příkladu Battle Royale I a II od stejné společnosti je znát, že když se chce, tak to jde - dokonce v dvoudiskové podobě a v digi-packu!)
Obrazová a zvuková stránka Oldboye je bez debat referenční, anamorfní 2.35:1 přepis je dokonale čistý a bez jakýchkoliv vad (škrábanců, zvýšené zrnitosti, nečistot), v tmavých pasážích se vůbec nic neztrácí, barvy v interiérech jsou krásně zářivé a ostré, v exteriérech naopak chladné - tak jako ve filmu. Mírnou zrnitost v tmavých pasážích a neostrost v přeexponovaných záběrech považuji za tvůrčí záměr, nikoli za chybu transferu.
Oldboy si lze poslechnout v korejském originálním zvuku Dolby Digital 5.1 a dokonce i v DTS, ale nezaznamenal jsem mezi nimi výrazný rozdíl (DTS má lepší zvukové efekty a srozumitelnější i čistší dialogy), u obou se dá jen chválit a některé scény i díky výrazným bassům zvlášť ve scénách s klasickou hudbou by se daly používat jako měřítko kvality domácího kina. Český dabing v Dolby Digital 5.1 je ve všech ohledech průměrný až mírně nadprůměrný, Choi Min-shik je nenadabovatelný a i když je výběr dabérů na vysoké úrovni, přesto doporučuji dát přednost originální zvukové stopě.
Taktéž potěší bezchybná titulková podpora, titulky má na starost Anna Kareninová (jméno, které mluví samo za sebe) a spolupracovala na nich s Česko-korejskou společností, takže se nedočkáme špatně uvedených jmen či dokonce s jejich fonetickou transkripcí, jako tomu tak někdy bývá. Lokalizované menu (do češtiny) je vkusně graficky zpracováno, s vhodně vybranou hudbou a jednotlivými scénami, které se na pozadí ve výřezu přehrávají.
Jediným bonusovým materiálem vztahujícím se k filmu je upoutávka s českými titulky na Oldboye, která je k nalezení v hlavním menu disku, v podmenu "Z naší nabídky" se můžeme podívat ještě na upoutávku k nepřímému pokračování Olbdoye Nebohá paní pomsta a na dva "Kim Ki-duky" Čas a 3-iron. Že má Čas uvedený datum distribuce do kin na 12. října 2006, asi nikoho nepřekvapí (jedná se o Českou republiku), když tomu tak ve skutečnosti i bylo, ale že je v závěru upoutávky na 3-iron titulek "12. října 2006 na DVD" už ano (že by přece jen?).
Závěr: Ten, kdo si kupuje DVD pouze kvůli filmu, nemůže rozhodně koupí Oldboye prohloupit. Když si ale člověk uvědomí, že to Oldboyovi trvalo docela dlouhou dobu, než se k nám na DVD dostal, můžeme být sice za to rádi, ale jedním dechem je nutné dodat, že si zasloužil reprezentativnější provedení. Je smutné, že z porovnání vycházíme nejhůř, ale pokud ještě Oldboye doma nemáte a máte možnost objednávat ze zahraničí, vyčkejte na americkou 3-diskovou edici v nádherném balení s manga komiksem za cenu nepřevyšující 40 $.
Žádné komentáře:
Okomentovat