Eli Roth! Cabin Fever! Quentin Tarantino! Pulp Fiction! Slováci! Islanďané! Německo! Holandsko! Žbirka, Gombitová, Tublatanka, Elán! Takashi Miike! Exploitation! Shit roku?
FILM: Hostel jistě není nutné nijak zvlášť představovat vzhledem ke kontroverzi, která se kolem něj vyrojila ještě před samotným uvedením filmu do kin a zajistila mu obstojnou návštěvnost a i nevoli ze stran Slováků a Islanďanů, kterým se musel režisér a scénárista filmu Eli Roth oficiálně omluvit za vykreslení jejich země či národnosti. To ale není předmětem této mini-recenze, která se chce věnovat filmu pouze v rámci žánru, což je něco, na co se v ostatních i-netových recenzích opomínalo a na přetřes vždy přišly mimofilmové zkušenosti.
Hostel spadá do sub-žánru exploitation, jehož cílem je šokovat a také pobavit diváka přemírou samoúčelného násilí a sexu - to plní Hostel dokonale, ať už co se týče úvodní půlhodiny plné sexu a pubertálních dialogů či pozdějších scén mučení a brutálního vraždění. Užitá hudba, která většinou pochází z 80. let (Žbirka, Tublatanka, Michal David), zasazuje film do období "zlatých dob exploitationu" se sérií Guinea Pig v čele, na druhou stranu při příchodu hrdinů na Slovensko do hostelu můžeme vidět česky dabovanou ukázku Pulp Fiction - Historek z podsvětí výkonného producenta filmu Quentina Tarantina, jež dobově posunuje snímek do začátku 90. let, v nichž se sub-žánru exploitation dostalo i akademického uznání a přijetí (za což se zasadil jistou mírou i Quentin Tarantino svým nadšením pro žánr). Fanoušky žánru jistě potěší i několik intertextových narážek a cameo rolí, od stylizace mučírny do pekla v podobě původního Texaského masakru motorovou pilou či sklepu z Pulp Fiction až po malou roli asijského guru Takashi Miikeho.
To, že všechny postavy filmu dokonale ovládají anglický jazyk (snad vyjma jedné asijské), i když se zrovna nacházíme na Slovensku, na kterém se po ulicích pohybuje "žvýkačkový" gang cigánských dětí a jsou zde k zahlédnutí pouze auta z 80. let, jenom podtrhuje omezený kulturní pohled Američanů, který si bere Eli Roth na paškál. (Když ústřední hrdinové přijdou do hostelu a uvidí v televizi dabované Pulp Fiction, hned ho rozpoznají, i když mu vůbec nerozumí, ale když se tam následující den objeví slovenský archivní film, kritizují, že nemá titulky, a tak mu nerozumí.) Na Hostelu je mj. sympatické i to, že si Eli Roth neutahuje výhradně ze Slovenska, i když ho líčí jako zkorumpované město plné lehkých dívek a nebezpečných obyvatel, ale i z ostatních národností - asi stejně jako je tomu u Borata, komediálního alter ega Saschy Barona Cohena, jenž si stejnou měrou dělá legraci jak z Ameriky a zabedněnosti jejich obyvatelů, tak i z Kazachstánu a jeho politické a sociální opožděnosti. Osobně nevidím důvod, proč podtrhování rasových, kulturních, genderových a jiných stereotypů kritizovat, když v jedné z odnoží exploitation - blaxploitation, určené převážně černošskému obecenstvu, byli Afroameričani vyobrazeni jako lidé žijící ve slumech a píchající si drogy (ta horší část obyvatelstva), nebo jako drogoví dealeři a prostitutky se šovinistickým a někdy až fašistickým chováním (ta lepší část obyvatelstva).
Přese všechny výše zmíněné klady Hostelu ale ještě nelze říct, že je opravdu dobrým filmem. Jedná se o slušně zvládnutou žánrovou podívanou (slibuji, že slovo žánr se zde objevuje už naposled), které na rozdíl od svých předobrazů chybí ten pravý syrový, dokumentární a autenticky působící look. Je velice příjemné, že v dnešní horory přehlcené době se k nám do kin dostal právě Hostel, je ale veliká škoda, že u nás neexistují podobná kina (Grindhouse cinema) jako v Americe 80. let, která byla zaměřena čistě na béčkovou a trashovou produkci a v kterých by se Hostel vyjímal přece jenom lépe. Takhle mu to sluší u nás víc na DVD než v kině, kde si své diváky jistě najde. Musí to být ale diváci, kterým nebude vadit téměř nulová atmosféra, prosťoučký příběh, ploché a slabě načrtnuté postavy, neskutečně laciné dialogy a to, že i přes několik působivých scén a slušně vygradovaném závěru se k nám Hostel propadnul z minulosti, historické i kinematografické.
DVD: Je záhadou, proč se na DVD nesetkáme se slovenským dabingem a nebo aspoň slovenskými titulky, což by přidávalo filmu na zábavnosti, či aspoň s komentářovými stopami (1) samotného režiséra, (2) režiséra s herci a střihačem i Harry Knowlesem ze stránek Aint-it-cool-neews a (3) režiséra s producentem a dokumentaristou, které jsou lživě uvedeny na obalu. I když se ale nápis na obalu, avízující "Nesestříhanou verzi", může zdát lákavý, ve skutečnosti se dočkáme jen tří mírně prodloužených scén o několik brutálnějších záběrů (scéna s motorovou pilou je obohacena o záběr uříznutých nohou, stříhání očička je nyní prodlouženo a sebevražda jedné z postav obsahuje záběr oddělující se hlavy od trupu po přejetí vlakem).
Po technické stránce je DVD Hostelu mírně nadprůměrné, Hostel je přepsán na DVD v anamorfním widescreenu 2.35:1 s rozšířením pro 16x9 televize a je možné si ho pustit s anglickým, českým, maďarským a polským 5.1 dabingem. Tmavé pasáže jsou na můj vkus až příliš tmavé a lepší ostrost by taky prospěla, na druhou stranu mě příjemně překvapila barevná paleta filmu. Ze zvukových stop doporučuji dát přednost anglickému originálnímu znění s lépe zvládnutými zvukovými efekty, které dodávají zvlášť v pozdějších scénách filmu na působivosti, hudba je bohužel málo výrazná a dialogy ok. Český dabing je neposlouchatelný kvůli výběru hlasů a neustálou snahu o "cool speak" hrdinů.
Z bonusů nejvíc zaujme komentář režiséra Eliho Rotha a výkonných producentů Quentina Tarantina, Scotta Spiegela a Boaze Yakina, kteří se sice neustále poplácávají po zádech a informační hodnota tracku je téměř nulová, ale tihle pánové jsou dokonale sehraní a zábavní, z jejich vyprávění je patrné nadšení pro věc a znalost filmů, i když by soudnost některým z nich jenom prospěla. Druhým bonusem, který stojí za pozornost, je padesátiminutový dokument o filmu, který je rozdělen do tří částí, jež si je možné přehrát buď samostatně, nebo v celku. "Rozpitvaný Hostel", jak by se dal název dokumentu přeložit, se zaobírá převážně natáčením filmu, ale zabrousí na začátku i do takových témat jako výběr lokací a maskérská práce a v závěru se podíváme i na nahrávání hudby a na tiskovou konferenci filmu. Eli Roth je opravdový fanoušek, zanícený pro věc, a vynikající bavič a nemilosrdný glosátor, který si neodpustí okomentovat úroveň pražských ho(s)telů s jejich unisexovými záchodky bez vody a rómské děti učí rappovat, anglicky nadávat a mluví s nimi jako Borat s nicnetušícími lidmi z ulice (Borata v jednom momentu dokonce cituje).
Zbytek bonusů tvoří záběr z více úhlů kamery dětí rozbíjejících auto, který je z authoringového hlediska nedomyšlený (chybí možnost porovnání všech tří oken najednou či srovnání záběrů z natáčení s hotovou scénou z filmu), a upoutávky na filmy děsivé svou nekvalitou (Šifra mistra Leonarda, Na lince je vrah, Ultraviolet, London, Ve stínu pravdy a Fear Itself). Ani jeden z bonusů nemá překvapivě žádné titulky, ale ve středometrážním dokumentu je občas možné zaslechnout češtinu, v jednom případě dokonce i slovenštinu!
Závěr: Na konci závěrečných titulků je slyšet ženský hlas, který opakuje jednu z replik filmu: "Vidělal´s mi spoustu peněz, takže ty jseš moje děvka!" Je jenom na vás, jestli se vám pozice děvky líbí a Hostel si na DVD pořídíte, nebo vám bude stačit výpůjčka co do provedení nadprůměrného, ale po stránce lokalizace tristního disku s filmem, o kterém všichni mluví.
FILM: Hostel jistě není nutné nijak zvlášť představovat vzhledem ke kontroverzi, která se kolem něj vyrojila ještě před samotným uvedením filmu do kin a zajistila mu obstojnou návštěvnost a i nevoli ze stran Slováků a Islanďanů, kterým se musel režisér a scénárista filmu Eli Roth oficiálně omluvit za vykreslení jejich země či národnosti. To ale není předmětem této mini-recenze, která se chce věnovat filmu pouze v rámci žánru, což je něco, na co se v ostatních i-netových recenzích opomínalo a na přetřes vždy přišly mimofilmové zkušenosti.
Hostel spadá do sub-žánru exploitation, jehož cílem je šokovat a také pobavit diváka přemírou samoúčelného násilí a sexu - to plní Hostel dokonale, ať už co se týče úvodní půlhodiny plné sexu a pubertálních dialogů či pozdějších scén mučení a brutálního vraždění. Užitá hudba, která většinou pochází z 80. let (Žbirka, Tublatanka, Michal David), zasazuje film do období "zlatých dob exploitationu" se sérií Guinea Pig v čele, na druhou stranu při příchodu hrdinů na Slovensko do hostelu můžeme vidět česky dabovanou ukázku Pulp Fiction - Historek z podsvětí výkonného producenta filmu Quentina Tarantina, jež dobově posunuje snímek do začátku 90. let, v nichž se sub-žánru exploitation dostalo i akademického uznání a přijetí (za což se zasadil jistou mírou i Quentin Tarantino svým nadšením pro žánr). Fanoušky žánru jistě potěší i několik intertextových narážek a cameo rolí, od stylizace mučírny do pekla v podobě původního Texaského masakru motorovou pilou či sklepu z Pulp Fiction až po malou roli asijského guru Takashi Miikeho.
To, že všechny postavy filmu dokonale ovládají anglický jazyk (snad vyjma jedné asijské), i když se zrovna nacházíme na Slovensku, na kterém se po ulicích pohybuje "žvýkačkový" gang cigánských dětí a jsou zde k zahlédnutí pouze auta z 80. let, jenom podtrhuje omezený kulturní pohled Američanů, který si bere Eli Roth na paškál. (Když ústřední hrdinové přijdou do hostelu a uvidí v televizi dabované Pulp Fiction, hned ho rozpoznají, i když mu vůbec nerozumí, ale když se tam následující den objeví slovenský archivní film, kritizují, že nemá titulky, a tak mu nerozumí.) Na Hostelu je mj. sympatické i to, že si Eli Roth neutahuje výhradně ze Slovenska, i když ho líčí jako zkorumpované město plné lehkých dívek a nebezpečných obyvatel, ale i z ostatních národností - asi stejně jako je tomu u Borata, komediálního alter ega Saschy Barona Cohena, jenž si stejnou měrou dělá legraci jak z Ameriky a zabedněnosti jejich obyvatelů, tak i z Kazachstánu a jeho politické a sociální opožděnosti. Osobně nevidím důvod, proč podtrhování rasových, kulturních, genderových a jiných stereotypů kritizovat, když v jedné z odnoží exploitation - blaxploitation, určené převážně černošskému obecenstvu, byli Afroameričani vyobrazeni jako lidé žijící ve slumech a píchající si drogy (ta horší část obyvatelstva), nebo jako drogoví dealeři a prostitutky se šovinistickým a někdy až fašistickým chováním (ta lepší část obyvatelstva).
Přese všechny výše zmíněné klady Hostelu ale ještě nelze říct, že je opravdu dobrým filmem. Jedná se o slušně zvládnutou žánrovou podívanou (slibuji, že slovo žánr se zde objevuje už naposled), které na rozdíl od svých předobrazů chybí ten pravý syrový, dokumentární a autenticky působící look. Je velice příjemné, že v dnešní horory přehlcené době se k nám do kin dostal právě Hostel, je ale veliká škoda, že u nás neexistují podobná kina (Grindhouse cinema) jako v Americe 80. let, která byla zaměřena čistě na béčkovou a trashovou produkci a v kterých by se Hostel vyjímal přece jenom lépe. Takhle mu to sluší u nás víc na DVD než v kině, kde si své diváky jistě najde. Musí to být ale diváci, kterým nebude vadit téměř nulová atmosféra, prosťoučký příběh, ploché a slabě načrtnuté postavy, neskutečně laciné dialogy a to, že i přes několik působivých scén a slušně vygradovaném závěru se k nám Hostel propadnul z minulosti, historické i kinematografické.
DVD: Je záhadou, proč se na DVD nesetkáme se slovenským dabingem a nebo aspoň slovenskými titulky, což by přidávalo filmu na zábavnosti, či aspoň s komentářovými stopami (1) samotného režiséra, (2) režiséra s herci a střihačem i Harry Knowlesem ze stránek Aint-it-cool-neews a (3) režiséra s producentem a dokumentaristou, které jsou lživě uvedeny na obalu. I když se ale nápis na obalu, avízující "Nesestříhanou verzi", může zdát lákavý, ve skutečnosti se dočkáme jen tří mírně prodloužených scén o několik brutálnějších záběrů (scéna s motorovou pilou je obohacena o záběr uříznutých nohou, stříhání očička je nyní prodlouženo a sebevražda jedné z postav obsahuje záběr oddělující se hlavy od trupu po přejetí vlakem).
Po technické stránce je DVD Hostelu mírně nadprůměrné, Hostel je přepsán na DVD v anamorfním widescreenu 2.35:1 s rozšířením pro 16x9 televize a je možné si ho pustit s anglickým, českým, maďarským a polským 5.1 dabingem. Tmavé pasáže jsou na můj vkus až příliš tmavé a lepší ostrost by taky prospěla, na druhou stranu mě příjemně překvapila barevná paleta filmu. Ze zvukových stop doporučuji dát přednost anglickému originálnímu znění s lépe zvládnutými zvukovými efekty, které dodávají zvlášť v pozdějších scénách filmu na působivosti, hudba je bohužel málo výrazná a dialogy ok. Český dabing je neposlouchatelný kvůli výběru hlasů a neustálou snahu o "cool speak" hrdinů.
Z bonusů nejvíc zaujme komentář režiséra Eliho Rotha a výkonných producentů Quentina Tarantina, Scotta Spiegela a Boaze Yakina, kteří se sice neustále poplácávají po zádech a informační hodnota tracku je téměř nulová, ale tihle pánové jsou dokonale sehraní a zábavní, z jejich vyprávění je patrné nadšení pro věc a znalost filmů, i když by soudnost některým z nich jenom prospěla. Druhým bonusem, který stojí za pozornost, je padesátiminutový dokument o filmu, který je rozdělen do tří částí, jež si je možné přehrát buď samostatně, nebo v celku. "Rozpitvaný Hostel", jak by se dal název dokumentu přeložit, se zaobírá převážně natáčením filmu, ale zabrousí na začátku i do takových témat jako výběr lokací a maskérská práce a v závěru se podíváme i na nahrávání hudby a na tiskovou konferenci filmu. Eli Roth je opravdový fanoušek, zanícený pro věc, a vynikající bavič a nemilosrdný glosátor, který si neodpustí okomentovat úroveň pražských ho(s)telů s jejich unisexovými záchodky bez vody a rómské děti učí rappovat, anglicky nadávat a mluví s nimi jako Borat s nicnetušícími lidmi z ulice (Borata v jednom momentu dokonce cituje).
Zbytek bonusů tvoří záběr z více úhlů kamery dětí rozbíjejících auto, který je z authoringového hlediska nedomyšlený (chybí možnost porovnání všech tří oken najednou či srovnání záběrů z natáčení s hotovou scénou z filmu), a upoutávky na filmy děsivé svou nekvalitou (Šifra mistra Leonarda, Na lince je vrah, Ultraviolet, London, Ve stínu pravdy a Fear Itself). Ani jeden z bonusů nemá překvapivě žádné titulky, ale ve středometrážním dokumentu je občas možné zaslechnout češtinu, v jednom případě dokonce i slovenštinu!
Závěr: Na konci závěrečných titulků je slyšet ženský hlas, který opakuje jednu z replik filmu: "Vidělal´s mi spoustu peněz, takže ty jseš moje děvka!" Je jenom na vás, jestli se vám pozice děvky líbí a Hostel si na DVD pořídíte, nebo vám bude stačit výpůjčka co do provedení nadprůměrného, ale po stránce lokalizace tristního disku s filmem, o kterém všichni mluví.
Žádné komentáře:
Okomentovat