středa, prosince 24, 2008

Kevin Smith natočil tak výborný film, že do nadpisu nemohu dát ani jeho název






ZACK A MIRI TOČÍ PORNO je jedna z nejlepších komedií roku hned vedle TROPICKÉ BOUŘE, přičemž byste nenašli víc podobné a zároveň tak odlišné filmy: v obou případech jde o neuvěřitelně vtipné a vulgární, ale přitom inteligentní počiny, v nichž se uvědoměle pracuje s klišé a poukazuje se na rozdíl mezi atmosférou při vzniku filmu a jeho výslednou podobou. Zatímco ale Stillerova persifláž hollywoodských velkofilmů a především těch válečných adaptuje současné vyjadřovací prostředky (internet, mobilní telefony, Ipod apod.) na formu filmu a utahuje si z životního stylu hvězd a zámožných lidí, Smithova komedie je návratem do hughesovského období 80. let a oslavuje flákačskou poetiku.


MLADÍ MUŽI ZA PULTEM, FLÁKAČI, HLEDÁM AMY, DOGMA, JAY A TICHÝ BOB VRACÍ ÚDER a MLADÍ MUŽI ZA PULTEM 2... ani tentokrát se nenarušuje tradice, že samotný název dokonale vystihuje, o čem film je. ZACK A MIRI TOČÍ PORNO je o dvou nejlepších přátelích Zackovi a Miri, jejichž finanční situace je natolik neúnosná (bydlí spolu v bytě a odstřihli jim elektřinu a vodu), že se rozhodnou – inspirováni zážitkem na slučovacím večírku – natočit porno, ale tak, aby to neovlivnilo jejich přátelství. Tradice ale narušena je, protože ZaMTP nespadá do „viewaskew universa“ stejně jako TÁTA NA PLNÝ ÚVAZEK, a tak se nesetkáváme s oblíbenými postavami Jayem a Tichým Bobem (Jason Mewes hraje jednu z vedlejších rolí, charakterově nijak se nelišící od Jaye, a za Kevina Smithe je zde Seth Rogen) a děj se neodehrává v New Jersey.




¨




Přesto je ale jeho poctou – nikoliv rozsáhlému filmovému fikčnímu světu, který Kevin Smith ve své „newjerseyské hexalogii“ stvořil, jako v JAY A TICHÝ BOB VRACÍ ÚDER, ale jejich produkčnímu zázemí. Kultovní MLADÍ MUŽI ZA PULTEM totiž nevznikali jinak než jako porno v ZaMTP, tj. přímo na pracovišti za pomoci kamarádů, s mikrofony připevněnými na hokejky a „plným“ nasazením všech. Tímto krokem se tak Smith přiřadil k tvůrcům jako Steven Spielberg (INDIANA JONES 4), Brian De Palma (REDACTED), David Cronenberg (VÝCHODNÍ PŘÍSLIBY), George A. Romero (DENÍK MRTVÝCH) či Paul Verhoeven (ČERNÁ KNIHA), kteří tematizují svou vlastní tvorbu a posouvají se tak ve své filmařské dráze dál.


Kevin Smith, který si sám píše scénáře, režíruje je a poslední filmy si i stříhá, bývá označován za „auteura“, ale ve svém posledním díle proti tomuto označení brojí, protože ukazuje, nakolik je film kolektivní dílo... a zámořským kritikům, kteří ho posměšně označují jako „amateura“ a argumentujícím, že nevidí rozdíl mezi amatérským pornem točeným ve filmu a filmem samotným, dokazuje, že je třeba ho brát i jako režiséra a nejen jako scénáristu. Víc než kdy jindy totiž namísto dialogů vypráví obrazem, což je patrné na kompozičně promyšlených scénách „prvního milování“ (co prosté vystřídání celku za detail zmůže) a „žárlení při večírku na ukončenou“ (podstatné je rámování, které odděluje dvě navzájem si blízké postavy z prostoru a odcizení je vyjádřeno zpomaleným odjezdem na konec úzké chodby). Důmyslné je i užití písní, které vyjadřují, na co zrovna naši hrdinové myslí anebo co cítí.







Do rolí ústředních představitelů byli obsazeni „apatowovští“ herci Seth Rogen a Elizabet Banksová, kteří se již setkali v komedii 40 LET PANIC a mezi kterými funguje chemie naprosto dokonale (takže bez problémů uvěříte, že někdo tak sexy jako Miri by se mohl zamilovat do obhroublého a nevzhledného hovada jako Zack). Namíchání smithovských tradičních herců (Jason Mewes, Jeff Anderson) s těmi apatowovskými (Seth Rogen, Elizabeth Banksová, Craig Robinson) neskřípe a všichni jsou dokonale sehraní, přičemž se nedostavuje onen pocit „stand-and-deliver“, ale postavy jednají spontánně a, ehm, přirozeně. Vzhledem k názvu nepřekvapí, že svou úlohu sehrála i porno-legenda Traci Lords; překvapivé jsou ale „prodloužené a významné“ cameo-role, které se nesluší prozrazovat, ale na nichž je patrné, kolik rovin humoru je v ZaMTP obsažených. (Nejde jen o to, kdo cameo role hraje, ale i o to, v čem si oni herci zahráli předtím a na co při svém rozhovoru odkazují: neustále se tře filmová a mimofilmová skutečnost).


Když jsme u toho humoru... doba přitvrdila a hranice se musí překračovat. Nejde ale v tomto případě o to, nakolik je onen humor vulgární a až fekálního rázu, ale o to, že i ten nejsprostší vtip je předem pečlivě připraven, skvěle vypointován, čemuž pomáhá i načasování, a ozvláštňuje tak scénu, jež by jinak hrozila upadnout do hájemství klišé romantických komedií. A tak i hovno na tváři jedné z postav je k popukání, když slouží jako odlehčení vypjaté sekvence hádky, či šokující finále s „Bludným Holanďanem“. (Obdobně tomu bylo v MLADÝCH MUŽÍCH ZA PULTEM 2, kdy konflikt mezi hrdiny byl odlehčován „bestialitou“.)







Přesně to Smith dělá – ozvláštňuje romantické schéma „dva dlouholetí přátelé objevují skutečné city k sobě“ a i když si ústřední pár projde všemi očekávatelnými peripetiemi, než spočine v posteli, ve filmu je to podáváno nesmírně uvědoměle. Poslední půlhodina, které je vyčítáno opuštění eroticko-pornografické linie a spočinutí v předvídatelné romanci, jasně říká, že zatímco porno-filmy nedrží pohromadě a nemusí obsahovat šťastný konec, s „tradičními“ to je naopak... pokud tak chce divák.


Smith, jehož filmy byly co do kritického a diváckého zájmu upozaděny novou obhroublou vlnu „apatowovek“ (40 LET PANIC, ZBOUCHNUTÁ, KOPAČKY – tomu říkám posloupnost!), se logicky vrátil na počátek: k teenagerovským komediím Johna Hughese, které mají pro své postavy porozumění. ZaMTP je tak post-hughesovský film, který ukazuje, co se může stát, když postavy ze ŠESTNÁCTI SVÍČEK vyrostou (přičemž na ty se okázale odkazuje při „slučovacím večírku“). Kevin Smith na dotaz, jaká je jeho nejoblíbenější „hughesovka“, odpověděl právě ŠESTNÁCT SVÍČEK (na místo očekávaného BREAKFAST CLUB). Mám za to, že ZaMTP se pro jednu generaci mohou stát tím, co bylo ŠESTNÁCT SVÍČEK pro jinou (popř. KRÁSKA V RŮŽOVÉM pro ženy).

Žádné komentáře: