Tom Cruise fucked in the ass

V poslední době se na internetu začíná objevovat i díky premiéře M:I:III čím dál tím víc zpráv o jeho hlavní hvězdě, Tomu Cruiseovi, a vzhledem k tomu, že jsem doslova bombardován po icq a i jinak různými zábavnými videi či texty, podělím se s Vámi o ně. Nejdříve bych chtěl ale vyjasnit svůj postoj k Tomu Cruiseovi, který je pro mě osobně nejlepším současným hollywoodským hercem, jemuž věřím jak jeho reálně ztvárněné hrdiny, tak supermanské macho-typy, přičemž je mi velice milé, že se nebojí shodit svou hvězdnou auru (Magnólia), podat velice osobní „výpověď“ (Spalující touha) a svede obstojně hrát i v náročnějších projektech (Večerka, Narozen 4. července).

Ale teď již k předmětu dnešního postu, na úvod něco těch zábavných videí, které určitě uspokojí lidi, kteří chtěli zvědět, co stojí za Tomovou slávou a také pro ty, kterým se stýská po jeho homosexuálních rolích v Koktejlu či Top Gunu. Na začátek dám trochu toho „stoletíčka“, protože nebudu riskovat, že by někdo náhodou velice slavnou parodii na M:I-II neviděl, ač patří k tomu nejlepšímu z produkce MTV (hned vedle mstícího se Terminátora s biblickým podtextem a parodie na Fincherův Úkryt): Parodie na Mission Impossible 2. Video otevírá naprosto zásadní otázka „proč Tom Cruise?“ a ukazuje vlastně den ze života kaskadéra hvězdy, který přichází s nápady k filmu, nechá se mlátit namísto hlavní hvězdy a přejmenuje se, aby jeho jméno bylo co nejpodobnější herci, kterému dělá kaskadéra (Tom Cruise->Tom Crooze). Nyní jedno video, které je skutečné – jedná se o vystoupení Toma Cruise a herců v rámci propagačního turné v pořadu „106 and Park“ a nejlépe ho vystihuje popisek pod ním (velice volně přeloženo): „Nic, co bych řekl, Vás nemůže připravit na to, čeho budete svědky. Jenom se ujistěte, že jste při síle, protože je známo, že úžasnost tohoto klipu může srazit i fyzicky zdatné na kolena.“ Tancující maniak Tom, jak je klip nazván, opravdu stojí zato a doporučuji k přečtení i komentáře pod videem, které jsou ve většině případů opravdu trefné, ať již se jedná o „jednou jsem taky takhle tancoval, ale to jsem měl nohy v cementu“, nebo různé homofóbní narážky typu „je tohle imitace jízdy na motorce, nebo držení č*ráka v každé ruce?“, „další film Toma Cruise bude ,Boogie Nights II-Put Your Boogie In My Butt!´“ či „možná prokazuje své herecké schopnosti předstíráním, že neumí tancovat, protože kdyby to rozjel, bylo by to poslední potvrzení toho, že je gay“. A pokud se ptáte na můj názor, shoduji se s jedním z přispěvatelů do fóra s nickem „large_sized_teen“, který napsal (kráceno a mírně upraveno): „Ano, díval jsem se na to znovu, abych se ujistil, že – krom toho divného kroucení zadkem - jeho tančení nebylo zase tak hrozné. Tedy, je to chlap ve středních letech tancující na hip hop… jsem jen realista.“

K textům – necelý měsíc stará zpráva o tom, že Katie Holmesová (27), známá většině z Dawsonova světa , kde hrála Joey, porodila Tomovi (43) dítě se jménem Suri, aniž by vydala jednu jedinou hlášku, čímž dodržela stanovy scientologické církve, jíž je spolu se svým přítelem, nejznámějším scientologem, členkou. Údajně nesměl promluvit ani nikdo s personálu a kdyby to přece jen Katie nevydržela, byla připravena utišovací injekce, kterou údajně nakonec nepotřebovala. Celý porod byl točen na video a poté odnese na prozkoumání, jestli se nestalo něco, k čemu by byl potřeba zásah „vyšší moci“. (Celá zpráva k přečtení na Novinkách.cz). Ještě zajímavější je zpráva o celkové neoblíbenosti Toma Cruise, který se dle mnohých ztrapňuje a je naprosto vytržen ze skutečného světa, vedoucí k možném odebrání amerického občanství na základě rozhodnutí z washingtonského Kongresu z roku 1843, pokud petici o odejmutí občanství podepíše více jak 50 tisíc lidí – oprávněných voličů. Zatím je nasbíráno „pouhých“ 5 tisíc hlasů a dle organizátora akce nejde o skutečné odebrání občanství, ale o upozornění na nemožné chování Toma Cruise, spjaté ve většině případů s jeho popularizací scientologické církve. (Celá zpráva je opět k přečtení na Novinkách.cz.)

A oklikou jsem se dostal k tomu hlavnímu, tedy tomu, jak moc se mi líbil M:I:III. (Pro ty, komu se nechtějí číst dlouhé rozbory filmů či moje čirá dojmologie jen ve zkratce: líbil se mi moc. :-))Hned zprvu musím říct, že je to pro mě k dokonalosti dotažená žánrová hra, která stírá hranice mezi filmem a televizním seriálem a taktéž je to dost silný výsměch všem možným i nemožným filmovým klišé. Jak jsem si u Vendety říkal, že pokud budou všechny letošní komiksové adaptace tak vydařené, bude to opravdu šťastný rok, tak si v případě M:I:III říkám, že pokud budou všechny letní blockbustery takhle vydařené, rozhodně nebudou potíže s okurkovou sezónou. Prvním oznámeným režisérem třetí nebezpečné mise byl David Fincher, který by žánr akčního filmu, popř. špionážního thrilleru posunul jistě o dobrý kousek dál, ale nakonec si neporozuměl se samotným Cruisem a odešel produkovat Legendy z Dogtownu (které měl původně ale i režírovat). Druhý v seznamu byl Joe Carnaham, který má za sebou velice kvalitní a působivý policejní potemnělý snímek Narkotika, který právě produkoval Cruise s Wagnerovou, ale nakonec se režie třetího dílu „Nulové šance“ chopil televizní režisér J.J.Abrams (Alias, Lost).

Musím říct, že i když měli na starost scénář Alex Kurtzman a Roberto Orci, kteří zatím napsali velice nepovedený a různé jiné filmy vykrádající Bayův Ostrov a ještě velice nevyrovnaného druhého Zorra, polidštění Ethana Hunta velice prospělo a z agenta na útěku z prvního dílu a nadpozemsky silného svůdníka z druhého dílu se stala skutečná postava, která se drží většinou v pozadí a chce jenom žít rodinným životem. Sice musíme zapomenout na jakoukoliv, byť jen sebemenší psychologii hlavních a i vedlejších postav a některé otřepané dialogy se taktéž najdou, ale konečně je tu M:I:III, která vystihuje poetiku původního televizního seriálu ze 60. let, popř. jeho remaku z let 80. tím, že většina akcích je týmová (proto je třeba pro mě naprosto skvostná scéna ve Vatikánu, vrcholící známým Schifrinovým ústředním motivem). Nejenže ale M:I:III připomíná seriál, s kterým měly předchozí filmy velice málo společného, ale je také jako seriál vystavěn a pokud o něm řeknu, že se podobá dvojepizodám Alias, které Abramsovi tak jdou, myslím to v nejlepším slova smyslu. Na začátku je flashforward, který nás zainteresuje do toho, co se bude následně dít a my toužíme po dalších informací, každá mise je výrazně oddělena pomocí rázného střihu a funguje jako samostatná epizoda (o to více potěší, že film drží dohromady jako celek), kdy každou „novou“ uvede některá z postav svým monologem a nebo dojde k dovysvětlujícímu dialogu apod. V tom filmu je velké množství napínáků (cliffhangerů), nejpatrnější je to v poslední třetině – scéna na mostě, scéna s telefonem u nemocnice apod. Seriálovému pojetí a výstavbě vůbec dá upomenout i nosná práce s hudbou, která je velice rozmanitá a v některých případech graduje či výrazně finišuje sekvenci, kdy je jednotlivá skladba nastřihnuta na celou jednu scénu, což je postup známý z Alias.

Ti, kdož kritizují M:I:III, většinou argumentují tím, že opravdu vypadá jako dvojepizoda televizního seriálu a těch investovaných 150 mil. na něm nějak není vidět, přičemž někteří zachází až tak daleko, že tvrdí, že M:I:III je okopírovaný Alias se všemi jeho zvraty a postavami apod. Ano, M:I:III má hlavního hrdinu, který nemůže říct své milované, co ve skutečnosti dělá za práci, jinak jí hrozí nebezpečí, a kryje to zástěrkou ohledně práce ohledně dopravy, stejně jako Sydney Bristow nemůže, resp. nemohla říct svému manželovi, co dělá, a kryje to zástěrkou ohledně práce v bance. Ale zde veškerá podobnost končí a navíc Abrams pracuje s naší případnou znalostí seriálu, a tak zatímco Hunt volá své manželce, které hrozí nebezpečí a která se právě sprchuje, obáváme se, že se jí stane něco hrozného, jako tomu bylo s postavou Sydneyna manžela v Alias, jehož mrtvola byla taktéž nalezena ve vaně/sprše. Ovšem my víme, že se to „ještě“ nestane, protože na začátku filmu je flasforward, s kterým Abrams pracoval tak výrazně v pilotu Alias, a díky kterému je nám Ethan Hunt představen také jako zranitelný hrdina. Navíc si myslím, že nebýt onoho flashforwardu na začátku filmu, většina lidí by nevyčítala závěru, že je překombinovaný, protože jejich výtky spočívají k událostem, které se stanou až poté, co flashforward uvidíme ve skutečnosti (?) a o tom, jestli je vše následující bráno vážně, nemůže být ani řeč, protože míra nadsázky je zde zjevná (a opravdu by mě zajímalo, jestli jsem byl jediný, komu scéna resuscitace připadala inscenovaná jako soulož). Pokud někdo M:I:III vyčítá, že v něm jsou taktéž masky na zamaskování a pohrává se s pravou identitou člověka, zapomíná jaksi na to, že to jsou trademarky série M:I vůbec a že v případě toho největšího zvratu se variuje akorát M:I-II, nikoli Alias. Jistá podobnost mezi pomocníkem Marshallem z Alias a pomocníkem z M:I:III zde sice je, ale ten z Alias je roztržitý, naproti tomu ten z M:I:III je právě opatrný, i když oba jsou ukecaní (a toho z M:I:III hraje Simon Pegg, známý britský komik, režisér, scénárista a herec Soumraku mrtvých). Tak jak tak je ale vyústění obou děl naprosto odlišné, ale nechci spoilerovat, tak jenom řeknu, že zásadní pravidlo o neprozrazování z Alias je v závěru Mise porušeno.

Když jsem mluvil o dokonalé žánrové hře, měl jsem na mysli zápletku točící se kolem tajemné „králičí packy“, která nám zůstane utajena až do samotného závěru, typického MacGuffinu, který dává motivaci hlavním postavám, ale pro diváka je naprosto nepodstatná jako taková a slouží jen k bližšímu zkoumání postav a jejich emocí. Pojem MacGuffin značně zpopularizoval Alfred Hitchcock (ten také prohlásil, že akční film je stejně dobrý jako jeho záporák - Mise to jenom potvrzuje), kdy za klasický MacGuffin, nedůležitou věc, která může být nahrazena čímkoliv jiným, ale vše se kolem ní točí, využil nejvýrazněji v Psychu (peníze) či Na sever Severozápadní linkou (tajná informace). Z poslední doby je slavný MacGuffin třeba onen kufřík z Pulp Fiction či číslo Pi v Aronofského debutovém snímku. Na M:I:III je nejúchvatnější to, že ona „králičí packa“ slouží k záchraně Huntovy manželky a pracuje se s ní až do úplného konce, kdy postava Laurince Fishburnea prohlásí: „Pokud chceš vědět, co to je, vrať se.“

Ve spoustě recenzí je třetí Mise přirovnávána dost často k eskapádám agenta bez minulosti Bournea, což je opravdu trefné přirovnání hlavně co se týče akčních scén, protože jak u M:I:III, tak zvlášť u Bourneova mýtu vypadá akce špinavě a na první pohled chaoticky, ale ve skutečnosti je vše naprosto dokonale přehledné a divák má vynikající orientaci v prostoru a přesně ví, kde se co děje, přičemž ho ale více zajímá co se to děje a ne jak se to děje, jak bývá u většiny moderních filmů bohužel zvykem. Pokud se pomine ona akce na mostě, která pracuje hned s několika rovinami (osvobození hlavního záporáka, uhýbání střelám z helikoptéry, odváděním lidí do bezpečí, bránění se squadře záporáků s pistolemi apod.), ve filmu vlastně není ani jedna akční scéna, což se dá vzít buď jako výtka, anebo jako velký klad vzhledem k tomu, že M:I:III má u přesto skvělý spád od začátku až do konce a žádná scéna z něj výrazně netrčí. Jak jsem se už zmínil výše, hodně pomohlo, že se pracuje tentokrát v týmu a třetí díl „Nulové šance“ tak nejvíce připomíná původní seriál, navíc postava Ethana Hunta není nezranitelná a už od samotného začátku je ona aura superhvězdy supermana narušována, což vrcholí ve scéně na mostě, kdy Ethan přeskakuje velikou díru a ne že by bez větších problémů přeskočil „na druhou stranu“, ale tak tak doskočí a musí se vyškrábat navrch (o něco podobného, leč neúspěšného se snažil John Woo v druhém díle, kdy záporák v podání Dougreyho Scotta neustále svými řečmi sráží auru osobnosti Toma Cruise, viz „nejhorší na tom nosit tvoji masku bylo smát se každých 15 vteřin jako idiot“ apod.). Ve filmu je sice jedna scéna, která má daleko do uvěřitelnosti (viz), a tou je seskok na budovu, ale to už je trademark série, bez kterého by to nešlo (ač nepopírám, že to už některé lidi může unavovat). A když už jsem zmiňoval v případě pohrávání si s klišé scénu resuscitace a to, co mi připomínala, byl bych vděčný, kdybyste mi někdo napsal pod post, jestli vám scéna příjezdu Ethana/Cruise na letiště připadala také jako vystřižená z Top Gunu?

Zatímco v Alias J.J.Abrams obsadil do různých rolí „hostující známé herce“ jako Quentina Tarantina, Ethana Hawka a další, v M:I:III na to šel úplně opačně a krom Toma Cruise zde není vlastně nikdo hvězdný, Philips Seymour Hoffman je z ranku uvěřitelných záporáků, Ving Rhames, jediný herec spolu s Cruisem, který si zatím zahrál ve všech třech misích, odvádí svůj standard, i když nemá předepsané takové hlášky jako v případě druhého dílu. Zbytek hereckého osazenstva splňuje svůj úkol velice dobře, Laurence Fishburne hraje tak, abychom si mysleli, že je něčím, co ve skutečnosti není, Jonathan Rhys Meyers je upozaděný a Maggie Q. je nejen krásná, ale navíc umí i slušně hrát. To se nedá říct o Keri Russel, která naštěstí dlouhou dobu na plátně nepobude a byla obsazena zjevně jenom proto, že si zahrála v Abramsově seriálu Felicity.

Netvrdím, že M:I:III je dokonalý letní blockbuster, už z toho důvodů, že záporák ve skvostném podání Philips Seymourea Hoffmana dostal málo prostoru a nebýt hereckých schopností za Capoteho Oscarem oceněného PHS, byl by stejně nevýrazný jako Dougrey Scott ze druhého dílu, ale k dokonalosti mu chybí jednoduše málo a osobně doufám, že se akční film bude ubírat spíše touto cestou. Jak jsem říkal na začátku: „Je to pro mě (M:I:III) k dokonalosti dotažená žánrová hra, která stírá hranice mezi filmem a televizním seriálem a taktéž je to dost silný výsměch všem možným i nemožným filmovým klišé.“

P.S. Tom Cruise jako Ethan Hunt v M:I:III mluví česky (pod jménem Pavel Sobotka!) a obhajuje svou cestu do Číny typickou frází „nikdy jsem tam nebyl, je tam hezky?“ Nejsme jediná země, která nebyla ušetřena Abramsova kulturního „barbarství“, protože Čína i Šanghaj jsou vyobrazeny plné blyštivých neonů či naopak čistých staromódních uliček apod.