NEWJERSEYSKÁ HEXALOGIE: EPIZODA III – CHASING AMY

Chtěli po něm vztahy řešené na vyšší než ryze pubertální úrovni, a tak udělal to, že vyřazené pasáže z Mallrats, konkrétně scéna dialogu o fistingu, daly vzniknout filmu, který je asi vedle Clerks tím nejosobnějším a pro mě osobně i nejlepším Smithovým dílem. Při psaní vycházel ze svého vztahu s Joey Lauren Adamsovou, která mu s ním pomohla spolu Benem Affleckem, a to celé krom bývalého vztahu podnítil i Smithův bratr-otevřený homosexuál, když se se Smithem bavili o tom, jak je 99,99…9% amerických filmů s homosexuální tématikou klišovitých (jmenuje hlavně Základní instinkt a Ptačí klec). Přesto se ale nevzdal své poetiky a přesto že se zde nesetkáme ani s maloobchodem či supermarketem a Jay a Tichý Bob zde neprostupují celým děním, ale ukáží se zde na pět minut, nechybí dialogy o Hvězdných válkách, odkazy na Čelisti (dialog o fistingu a následných jizvách je parodií obdobné scény na lodi mezi Hooperem a Quintem, navíc dva hlavní hrdinové už nejsou jenom velcí fanoušci komiksů, ale dokonce je i tvoří… i když je jeden z nich zkurvený obkreslovač! Samozřejmě se zde objeví číslo 37 v několika různých variacích, převážně v úvodních titulcích, a i hokej zde sehraje kruciální roli vzhledem k narativu filmu.

Chasing Amy je romantická komedie, v které je překvapivě málo romance a humoru, opepřená pernými a vulgárními dialogy, založená na jednoduché premise, že se kreslíř komiksů (Ben Affleck v životní roli jako Holden McNeil) zamiluje do ženy-lesbičky (Joey Lauren Adamsová jako Alyssa – píseň, kterou ve filmu zpívá, zpívá skutečně ona a dokonce si jí i napsala), která má ale svou minulost a pověst, o které se dozví a jež jejich vztahu stojí cestě… víc než sexuální orientace obou. Neholduje jim ani nejlepší Holdenův přítel Banky (Jason Lee), který je značně homofonní a nemá pro jejich vztah pochopení, protože je mu jasné, jak to skončí. Ok, přiznávám, že třetí Smithův počin může být pro někoho nestravitelný, protože to chce spoustu životních zkušeností či alespoň dostatek empatie, a fanoušci vtipů o prdění anebo rozličných eskapád „dynamického dua heterosexuálních partnerů“ přijde zkrátka. Kevin Smith na různých univerzitách vždy rád na otázku, jestli natočí někdy nějaké sci-fi s úsměvem dodává, že už jedno natočil: jmenovalo se Chasing Amy, protože žádná lesbička by se niky, nikdy nezamilovala do chlapa… přestože, nebo právě protože… je to Ben kurva Affleck. A navíc Chasing Amy funguje i jako alegorie o tom, že se uvnitř hollywoodského systému a mainstreamového filmu dá vyprávět velice osobní příběh, kterému bude chtít naslouchat víc lidí, než vaši nejbližší známí.

Kvůli komerčnímu a i kritickému neúspěchu předchozího Smithova počinu film produkoval Mosier a s Miramaxem byli domluvení, že pokud se jim film bude líbit, koupí ho a nasadí ho do kin. Smithova strategie je pochopitelná, protože z toho Miramax (každému snad došlo, že je řeč o Miramaxu v dobách Weinsteinů, tedy Weinsteinmaxu) chtěl udělat další pubertální komedii odehrávající se na škole, v které by hráli tehdy populární herci jako Drew Barrymoreová, David Schwimmer a Jon Stewart. Na film měli 250 000, kdyby Smith svolil a obsadil herce, které zamýšleli Weinsteinové, byly by to miliony 3. (250 000 je čirou náhodou jedna čtyřiadvacetina rozpočtu Mallrats). Mám-li si vypomoct berličkou, pokud Clerks jsou Smithovi hitoví Gauneři a Mallrats se nezdařilo být druhým Pulp Fiction co do kultovnosti a úspěšnosti v kinech, Chasing Amy je jednoznačně Jackie Brownovou… překvapivě dospělé a vyzrálé dílo, které nikdo od takového tvůrce nečekal a které má v sobě tolik životní pravdy, až je to téměř nesnesitelné, že s některými filmy člověk rád váže krásné přátelství, už kvůli tomu začátku.

Jak zněl slogan filmu, „Není to o tom, koho miluješ. Je to o tom jak.“ či „Sex je jednoduchý, láska je těžká.“. Smith konečně dosáhnul i kritického úspěchu, svědčí o tom mj. i ceny od Asociace chicagských kritiků, Asociace lasvegaských kritiků, zabodoval překvapivě ale i u mladších diváků, když byl nominován na cenu MTV za „nejlepší průlomový herecký výkon“ a „nejlepší polibek“. Na rozdíl od Mallras si Chasing Amy vedlo velice dobře i v kinech, rozpočet činil oněch 250 000 dolarů a v kinech k 28. září 1997 vydělal 12,006,514 dolarů. Film ale rozhodně nepotěšil všechny, hlavně tedy lesbičky – když pominu ten tábor, který ani film neviděl, přesto ho nesnáší, v An Evening with Kevin Smith 1 jedna lesba vystoupila ostře proti filmu, že je „hloupý, ale bezbranný“. Zvláště jí vadila věta z filmu, že „každá lesbička k tomu, aby byla hetero, potřebuje jenom dobrého utahováka“. Smith kontrovalo tím, že tuhle větu ve filmu pronáší hloupá postava, která se vždycky mýlí, Banky (on sám se spíš cítí být Holdenem… taky píchal Joey Lauren Adamsovou), a že je škoda, že ji neznali, když natáčeli ten film, protože „hloupý, ale bezbranný“ by byla ideální věta na plakát (a Smith by byl opravdu schopný to tam dát, takže to škoda je).

Chasing Amy dokonce Smith považuje, resp. do příchodu druhých Clerks považoval za svůj nejoblíbenější film, jeho matka dokonce za jeho nejlepší s vyjádřením, že je jí spousta témat toho filmu blízká a nakloněna v tom smyslu, v kterém on nemůže pochopit (což je to stejné, jako kdyby mu někdo položil zbraň k jeho hlavě a zmáčknul spoušť, jak komentoval svůj pocit v té chvíli, když to uslyšel). Smith se začal svým třetím filmem vyjadřovat k závažným tématům, která vzbuzují velkou dávku kontroverze, přesto ve filmu zanechal postavy Jaye a Tichého Boba, protože je mnohem jednoduší mluvit o těchto tématech a prostřednictvím vulgárně-pubertálního Jayova fórku neupadnout do didaktičnosti. A jeho následující počin zabývající se otázkami víry, Dogma, je toho potvrzením…

NEWJERSEYSKÁ HEXALOGIE: EPIZODA II - MALLRATS

Mallrats měli být Smithovým Pulp Fiction, hlavně co do tržby, jeden z producentů filmu dokonce Smithovi řekl, že mohou úspěchem a kultovností překonat Pulp Fiction, když si tak dobře vedla první projekce filmu na Comic-Conu. Jenže marketing katastrofálně selhal, zatímco aby založili šéfové studií kampaň na Jay a Tichém Bobovi, kteří si u hlavní cilové skupiny vydobyli statut kultu, tak lákali diváky na Shannen Dohertyovou a Jasona Lee, jež měli dvě divácké základy – ta minimální je milovala, ta většinová nevěděla, o koho se kurva jedná. A tak to bylo celé natáčení, vlastně ještě předtím – přestože Smith s Mosierem producentům a studiu říkalo, že šest milionů na film o dvou chlápcích poflakujících se po obchoďáku moc, oni tvrdili, že za míň se natočit film nedá… a že Clerks ani filmem nejsou, ale spíš kamarádským pokusem o něj. I přes úspěch u diváků na různých festivalech se na návštěvnosti v kinech podepsala i drtivá kritika, jedna z nejdrtivějších od Kenny Turnerové z LA Times, která milovala Clerks, se nesla v duchu, že by Mallrats měli být na vrcholku žebříčku seznamu pokračování, které nikdy neměly vzniknout. Od té doby je Smith vůči kritikům dost nevraživý, nazývá se sice „press whore“ („novinářskou děvkou“, která by a publicitu udělala cokoliv), ale nedávná kauza Smith vs. Siegel (dostanu se k ní v případě Clerks II) se ukázalo, že Smith některé kritiky nepouští na předběžná promítání třeba jenom na základě neoslavné recenze Mallrats či Chasing Amy a vůbec nepomůže, že vynesl do nebes daný nebožák Clerks apod., dokonce stačí i zmínka o tom, že Smith je sice výborný scénárista, ale nikdy nebyl dobrý režisér!

Úspěšná formulka pro ať už přímá, či nepřímá pokračování „větší“ nefunguje holt vždycky, ale je zázrak, že se Smithovi povedlo natočit Mallrats tak, jak zprvu zamýšlel. Studiu se totiž nelíbil Jason Mewes, v případě Clerks jim připadal až tak moc výstřední, že ho na rozdíl od Tichého Boba nepovolili dát na plakát filmu, protože by spoustu potenciálních diváků odrazoval. A v případě Mallrats ho chtěli dokonce přeobsadit, na roli Jaye dělali zkoušky například Seth Green a Breckin Meyer, i když oba dva začínali svůj konkurz stejným dotazem: proč nahradit herce zrovna u postavy Jaye (oba byli totiž velcí fanoušci původních Clerks)? Studio jim nakonec dalo za pravdu, což ale znamenalo, že kdyby byl jakýkoliv problém s Mewesem během natáčení, mohou ho okamžitě vyměnit kýmkoliv budou chtít a první den natáčení se dva manažeři byli podívat, jak to už tak dost vynervovanému Mewesovi jde. Možná to je důvod, proč Mewes nedostal alespoň nominaci na Oskara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli. Rozhodně ale „výstředně“ (použito je slovo „odd“, tj. divně apod.) nepůsobil jenom na šéfy studií, ale i na Jasona Lee, který se na konkurzu Mewese držel dál, až se mu na natáčení svěřil s tím, že se ho bál – myslel si, že je to jeden z těch lidí, kteří jsou obsazováni do filmu, protože jsou i takoví ve skutečnosti a očekával, že kdyby se s ním dal do řeči, tak na něj začne pokřikovat

„Jdi do hajzlu, na co to kurva koukáš? Chci tě vykouřit a nakopat ti prdel.“

Smith nám zde představuje dva kamarády, T.S. a Brodieho, s kterými se právě rozešly jejich přítelkyně a oni se s tím hodlají vyrovnat tak, že jdou do obchoďáku, kde na ně znovu narazí, uvědomí si, že je milují a snaží se je získat - samozřejmě za přispění „dynamického dua“ Jaye a Tichého Boba – zpět. Mezitím dojde na dialog o Hvězdných válkách, sexu nezletilých, nebezpečnosti jezdících schodů v obchoďácích, zapamatováníhodná diskuze o tom, jestli Lois může mít Supermanovo dítě, znesvěcení velikonočního králíčka a objeví se na pár minut dokonce sám guru Stan Lee, který promluví jednomu z hlavních hrdinů do duše. Spousta lidí na Clerks přitahovala ona „counter-culture“, což je něco, co mainstreamově vypadající Mallrats jednoduše nemohli a ani nechtěli nabídnout. Producenti zamýšleli Mallrats jako „chytré Porky´s“, film plný koziček a nepřístojného humoru, který osloví mladé diváky – a v tomto případě překvapí, že přinutili Smithe jednu scénu vynechat a vůbec nenatočit. Scéna, která se později objevila v Něco na té Mary je a zajistila filmu dobrou pověst a i vysokou návštěvnost… ano, hádáte správně, jedná se o inkriminovanou scénu masturbace, při níž sperma skončí na vlasech Cameron Diazové a ty jí poté legračně stojí… Tohle měli mít na starost Jay a Tichý Bob a objektem jejich zájmu měl být kdo jiný než Shannen Dohertyová, která má v Mallrats takové štěstí v převlékacích kabinkách na Tichého Boba!

Mallrats navíc doslova přetéká nápady a spousta dialogů se stala kultovními, schválně kolikrát jste ve svém životě slyšeli „Ani peklo nezná tolik nenávisti jako žena opovrhující Segou“ či „Lois nemůže mít Supermanovo dítě, její vejcovody by neunesly jeho sperma!“ anebo „Miluju vůni komerce po ránu!“? Velice rozmanité a skutečně zajímavé postavy, dokonale načasované a vypointované vtipy a film, který bezpochyby předběhl svou dobu závěrečnou dekonstrukcí romantických pořadů ve stylu Rande, a závěrečná chůze Jaye a Tichého Boba s orangutanem vstříc západu slunce se může vyrovnat i Moderní době Charlieho Chaplina. Jednoznačně nejsevřenější Smithův kousek, který je tím nejideálnějším počinem, kterým začít, neznáte-li jeho tvorbu, po kterém si řeknete buď nadále „Smith ano“, nebo „Smith ne“.

Pokud by někomu chyběl nepostradatelné narážky na Spielbergovy Čelisti, které jsou ve Smithově universu téměř stejně probírány jako Hvězdné války, ten asi neví, že dva hlavní hrdinové filmu se jmenují dle „postav“ ze Spielbergova hitu: T.S. Quint a Brodie Bruce – Quint je jedna z postav Čelistí a „Bruce“ se říkalo mechanickému žralokovi při natáčení. Podstatnější je ale zjištění ohledně příbuznosti dvou postav z Clerks a Mallrats. Úvodní titulky Mallrats jsou odmalovány voice-overem Jasona Lee, který vypráví o sexuálně náruživém bratranci Waltrovi, jenž si strkal kočky do svého zadku, v Clerks Randal (Jeff Anderson) vyprávěl o bratranci Walterovi, který si zlomil vaz, když si ho snažil sám vykouřit. To znamená, že možná Randal a Brodie jsou bratranci. A malou, ale podstatnou roli si v Mallrats zahrál Smithův jiný kamarád Ben Affleck, kterému se tak líbil v Linklaterově Slackerovi (191), který měl dostat u Smithe roli hlavní hned v dalším počinu – Chasing Amy, odpovědi kritikům Mallrats na četné výtky, že se málo zabývá skutečnými dospěláckými vztahy…

NEWJERSEYSKÁ HEXALOGIE: EPIZODA I - CLERKS

V následujícím článku se vyskytují sprostá slova a spousta osobních příhod ze života Kevina Smithe, tvůrce Clerks, Mallrats, Chasing Amy, Dogma, Jay and Silent Bob strike back a Clerks II, takže by ho neměly číst těhotné matky (protože je o filmech plných fórů o hulení a souložení), ochránci zvířat (dojde na šukání psů), homofóbové (dojde na kouření falických symbolů v hvězdárenském centru) a fanoušci Magnólie (protože P.T.Anderson nebude nikdy tak dobrý scénárista jako Kevin Smith).

Základní rozdíl mezi filmařem jako Kevin Smith a váženými tvůrci jako Spike Lee, Woody Allen či Martin Scorsese je ten, že když mají QaA vystoupení na univerzitách, Scorsesemu a Leeovi nenabídnou felaci za pět babek (a ještě někdo se jménem Geek, geez). Mám rád oslí můstky a vždycky jsem chtěl nějaký očividný použít, takže: přátelství mezi Kevinem Smithem a Jasonem Mewesem, které trvá už dobrých víc jak 13 let a které vykrystalizovalo ve vznik kultovních filmových postaviček Jay a Tichý Bob a sérii šesti navzájem postavami, prostředím a tématy propojenými filmy tzv. „newjerseyské hexalogie“, začalo díky felaci.

Kevin Smith a Jason Mewes měli stejné přátelé, ale nebyli přáteli (hlavně proto, že Mewes nenaplnil jeho očekávání), jenže Mewes si nedal říct a Smith toho využíval – například jako výpomoc na otravnou a nudnou, špatně placenou brigádu. Slýchal o něm od svých přátel, že je to jedno z těch dětí, o kterých se vyprávějí pouliční legendy: „To je ten, který rozbil to okno, oprcal toho psa…“ (ale jenom jednou…) a že je hrozně vtipný, ale když se Smith s Jasonem prvně seznámil (na cestě autem na komiksovou výstavu), nepřipadala mu Mewesova zvuková ekvilibristika vůbec vtipná. Prolomila to až jedna eskapáda felací v hvězdářském centru, kde byl Smith se svým kamarádem a najednou tam vtrhl Jason a začal felovat všechny falické symboly, aniž by se na ně podíval a čekal na schválení, až mu všechny došly a Smith si řekl, že je to někdo, s kým chce strávit zbytek života:

„Zaprvé je vtipný a zadruhé to vypadá, že vykouřil spoustu čuráků, což se
bude hodit, když zhlédneme všechny filmy a večer bude dlouhý…“

Přestože je tento článek většinou zaměřen na Smithovy fanoušky, nebylo by vůči těm ostatním fér je nezahrnout a nevyčlenit pro ně jeden-dva seznamovací a do smithovského universa uvrhávající odstavce. Už z toho důvodu, že čím víc fanoušků má Kevin Smith na Slovensku a v Čechách, tím je větší obeznámenost s popkulturou. Tak tedy… Kevin Smith je americký nezávislý tvůrce, který si získal svými filmy slušnou fanouškovskou základnu, protože jeho filmy vycházejí ze života a přestože takhle skuteční lidé nemluví, mluví o podobných věcech a záplava vulgárního humoru a četných popkulturních referencí od Star Wars po komiksy (hlavní dvě témata Smithova universa) v perfektně vycizelovaných dialozích je k zbláznění vtipná a hlavně chytrá. Proto se ve spoustě recenzí na jeho filmy dočtete, že Smith je velice dobrý scénárista, ale o něco horší režisér, protože u něj kamera slouží pouze k zachycení dialogů, i když se musí uznat, že v akčnějších pasážích v Dogma byl docela jistý v kramflecích a v druhých Clerks mile překvapí muzikálovým číslem.

Smith točí filmy dle svých scénář a obsazuje se do role Tichého Boba, kterého poznáte tak, že má na sobě dlouhý kabát a vousy (a mlčí, pochopitelně), jeho ukecaného parťáka, který myslí jenom na souložení a hulení, hraje Jason Mewes a dohromady tvoří dvojku vedlejších zábavných postaviček, které v rozhodující chvíli rozčísnou celý problém filmu a pomohou postavám jít dál. Smith natočil zatím 7 filmů, ke kterým si napsal scénář a v kterých hrají a podílejí se na nich jeho blízcí přátelé, 6 z nich se řadí do tzv. „newjwerseyské hexalogie“. Ta započala debutovým snímkem natočeným z jedné kreditky a odprodaných sběratelských výtisků Spider-Mana Clerks (na videu jako Podvodníci z New Jersey, v televizi jako Mladí muži za pultem), pokračovala „Clerks ve velkém“ Mallrats (Flákači – malý obchod Quick Stopp byl vyměněn za supermarket a neznámé herce nahradil Ben Affleck a Shannen Dohertyová), rozporuplně přijatém kritikou a zkultovnělém až při uvedení na DVD, Smithův asi nejlepší film Chasing Amy (na videu jako Zoufalec, v televizi jako Hledám Amy) obracející všechna klišé romantických filmů stylu „potkají se dva“ naruby a vzniklého na základě dialogu s homosexuálním bratrem, Dogma o dvou padlých andělích chtějících se vrátit na nebe, čímž by způsobili zničení celého života na zemi (protože by dokázali, že Bůh je omylný), proti jehož uvedení bylo snad více protestů než v případě Da Vinci Code, Jay and Silent Bob strike back (Jay a mlčenlivý Bob vrací úder – fanoušci NIKDY neodpustí distributorovi tento překlad) o cestě titulních hrdinů do Hollywoodu, aby zabránili natočením filmu o nich, a pokračování debutového snímku Clerks II o krizi středního věku, existenciálních otázkách a tématech přátelství, zodpovědnosti v rodičovství i životě a anální laceraci oslů a kalhotkových skřítcích . Jediným filmem, který do téhle série nepatří, je Jersey Girl (Táta na plný úvazek), prostřednictvím které se Smith vyrovnal s úmrtí svého otce a natočil sice na hollywoodské poměry nadstandardní žánrovou podívanou s odzbrojujícími dialogy (první rande s debatou o masturbaci aj.), ale přesto svůj nejhorší film, kterému chyběla pojící dvojka Jaye a Tichého Boba, „heterosexuální životní partneři“ a velcí fanoušci Johna Hughse, jež se stala velice populární a objevila se v malých rolích i v několika filmech (nejočividněji v třetím Vřískotu).

Všechno to začalo v roce 1994, resp. ještě o něco dřív, když Kevin Smith viděl film Slacker (1991) jiného amerického nezávislého tvůrce Richarda Linklatera, v kterém se čistě náhodou objevili v malé roličce i Ben Affleck a Shannen Dohertyová (z Flákačů). Jak jsem se zmínil už výše, Clerks vznikli z celkem deseti kreditek, vypůjčených peněz od rodičů a přátel a díky odprodané sbírce komiksů, kterou si Smith po úspěchu filmu koupil nazpátek. Původně měl taky hrát jednu z hlavních rolí, Randala, což je taky důvod, proč má tato postava ty nejlepší hlášky z celého filmu, ale Smith si za boha nemohl zapamatovat dialogy ze scénáře… je v nich spousta sprostých slov a tak. Premisa je velice jednoduchá, Dante musí strávit v práci, kterou ze srdce nesnáší a nudí se v ní nebýt svého dobrého kamaráda z videopůjčovny Randala, den i přesto, že „tam vůbec neměl být“ a měl hrát hokej se svými kamarády.

Film vystavěný na dobře odpozorovaných situací ze života, vtipně napsaným dialogům a chirurgicky přesně vypointovaným sekvencím natočený na černobílý materiál vzbudil velkou odezvu na festivalu v Cannes, kde Smith získal „Award of the Youth“ a „Mercedes-Benz Award“. Ani se nechce věřit tomu, že film natočený za pouhých 27 525 dolarů si najde tolik fanoušků – převážně mezi mladými, když se vedle vážných otázek na téma „kam v životě dál a jak v partnerských vztazích“ diskutuje i o kouření 37 kokotů (najednou!), morální závadnosti Hvězdných válek a nadržená hrdinova přítelkyně osouloží mrtvého dědu na záchodě s pornáčem v ruce. Přestože v té době Smith ještě netušil, že na základě svého debutu vystaví celé universum, které bude později čítat i specializovaný obchod a animovaný, bohužel nepříliš úspěšný seriál či naopak velice populární komikovou sérii, může být rád, že se nerozhodl pro depresivní zakončení filmu, v němž měl jeden z hrdinů (Dante) zemřít. (Tato verze, delší od kinoverze o deset minut s několika rozšířenými scénami, je přesto k vidění např. na výročním vydání Clerks v regionu 1 při příležitosti 10. výročí filmu.) A protože si Smith nemohl dovolit hledem k poměrně nízkému rozpočtu natočit všechny scény, konkrétně scénu z pohřbu, díky kultovnímu statutu snímku ale byla po letech realizována aspoň v animované podobě a je k vidění například na Youtube (http://www.youtube.com/watch?v=Ufd_-rRwVc0). A finance nebyla jediná potíž toho filmu, distribuční společnost Miramax chtěla dosáhnout přístupnosti „R“ („od patnácti let/do patnácti let nevhodno“), MPAA ale po prvním zhlédnutí filmu udělila Clerks nemilosrdný rating NC-17, který znamená pro malé nezávislé filmy naprostou sebevraždu, a tak si lidé od Miramaxu najali Alana M.Dershowitze, který MPAA logickými argumenty přesvědčil, aby snížila rating filmu, aniž by se z něj cokoliv vystřihlo. Ještě že se tito lidé nedoslechli o tom, že film vzniknul na základě Alighieriho Božské komedie a je v něm přesně devět krátkých přestávek, které mají reprezentovat zvony pekla. A to by ani tento obsáhlý článek věnujícím se Smithovým filmům a Smithovi samotnému nemusel ani vzniknout nebýt Smithovy rychlosti – když chodil na vancouverskou filmovou školu, uzavřel pakt se svým kamarádem Scottem Mosierem, že když Mosier bude první režírovat, Smith mu bude jeho debut produkovat, a naopak...